Vzpomínka na profesora Kirsenka – kyjevského historika-čechofila

Bohdan Sobota, 23.09.2023
Před polovinou září zveřejnila ukrajinská média zprávu o požáru v bytu dvou starších manželů. Neštěstí, které bezprostředně nesouviselo s ruskou agresí, postihlo dvojici historiků, kteří dlouhá léta vyučovali na prestižní Kyjevsko-mohyljanské akademii. Požár si vybral krutou daň. Nejprve skončil život docentky Teťany Balabuševyč a osm dní po ní podlehl následkům zranění také její manžel, profesor Mychajlo Kirsenko.

Sto let pražského ukrajinského pedagogického institutu

Bohdan Sobota, 16.09.2023
Nedávný začátek nového školního roku upozornil na jedno zapomenuté výročí. Počátkem července uplynulo sto let od založení v pořadí třetí ukrajinské vysoké školy, která působila za první republiky na českém území. Ukrajinský vysoký pedagogický institut připravoval v Praze po deset let ukrajinské učitele různých oborů.

Ukrajinská kronika 2023/8 (srpen, třiadvacátá válečná)

Bohdan Středa, 06.09.2023
Ukrajinský parlament prodloužil 17. srpna válečný stav i platná pravidla pro mobilizaci ukrajinských občanů. O týden později vstoupil druhý rok války, zahájené ruským útokem z 24. 2. 2022, do své druhé poloviny. Stalo se tak za situace, kdy Ukrajina pokračuje za obtížných podmínek v protiofenzivě u Bachmutu a v některých částech Zaporožské oblasti.

Lvovské výtržky Patrika Linharta z roku 2017

Bohdan Úterý, 29.08.2023
Publikování souborů došlých i odeslaných mailů se už stává obvyklou záležitostí. Takové texty nebývají většinou příliš rozsáhlé a vyhovují snaze po rychlém sdělení zajímavých skutečností. Zdá se, že také čtenářsky jsou vděčné. Takovýto charakter má i knížka Patrika Linharta o jeho učitelském působení ve Lvově a o lecčem, „co se kolem seběhlo“.

Z hlubin dávnověku (XXXIV): Antové a kultura peňkivská

Spravce Webu Úterý, 29.08.2023

„Nejstatečnější z národů v severním Přičernomoří“, tak charakterizuje Anty v 6. století byzantský historik Jordanes. Původně severoíránské etnikum složené z mnoha dílčích kmenů se postupně poslovanštilo a je spojováno se slovanskou kulturou peňkivskou. Jejich společenská organizace byla na vyšším stupni než u Sklavinů: přestože rozhodující slovo mělo stále shromáždění lidu, historici již hovoří o „králích“. Archeologové nacházejí opevněná centra a bohaté depoty šperků, což svědčí pro sociální diferenciaci a jistý stupeň centralizace moci.