Letos se v Praze první květnový den vydařil. Pokud někdo chtěl, mohl jít podle vlastní úvahy tam nebo onam demonstrovat, ale možností, jak využít volný čas, bylo víc. My jsme se rozhodli využít poslední část dne po ukrajinsku – napůl na Vinohradech, napůl ve Vršovicích. Plán se vydařil k plné spokojenosti a stojí za to věnovat mu pozornost.

Náš kolega, prof. Jiří Pešek, se tu často zamýšlí nad změnami situace na ukrajinském bojišti i nad problémy se slibovanou, ale až příliš často opožděnou pomocí Evropské unie a USA této zemi. Tentokrát se podíval také do Izraele, jehož válka proti Hamásu už trvá přes půl roku. Je otázkou, nakolik srovnáváme srovnatelné, ale o tom už se přesvědčí čtenáři příspěvku sami. Připomínáme jen, že text byl psán před více než týdnem. (red.)

V tomto cyklu pomalu postupujeme kupředu gruzínskými i ukrajinskými dějinami a hledáme určité styčné body mezi oběma zeměmi. Inspirací nám byla účast na zájezdu české turistické agentury do Gruzie na přelomu června a července minulého roku. Tentokrát přichází na řadu poměrně složitá a neradostná kapitola. Jejím „hrdinou“ není nikdo jiný než „geniální a nesmrtelný“ maršál Stalin.

Po zhruba roční přestávce přijíždí nakrátko z Ukrajiny do Prahy mladý, už známý ukrajinský historik Radomyr Mokryk. V pondělí 22. dubna představí v Knihovně Václava Havla svou knihu o počátku moderního ukrajinského disentu. Jeho tvůrci vstoupili do dějin svého národa a země na počátku 60. let minulého století – odtud pochází jeho označení slovem „šedesátníci“.

Dnes večer se konal v pražském Klementinu koncert připomínající sté výročí vzniku pražské Slovanské knihovny. Původně se tato instituce nazývala Ruskou knihovnou Ministerstva zahraničních věcí a současný název nese až od roku 1927, vzhledem ke kontinuitě svého vývoje však slaví sté narozeniny právě letos. Sobě i veřejnosti také nabídla dárek: rozsáhlý knižní sborník o vlastní minulosti a současnosti.